Poslední dubnový týden je tu. Člověk by si mohl myslet, že v této době nouzového stavu bude čas plynout pomaleji. Můj pocit je přesto opačný. V týdnu je práce plno a na víkendy se pořád těším tak jako v únoru.
Přiznávám, že je moc příjemné mít ta pomalejší rána i ve všední den. Děti v klidu vstanou, stihnou i pohádku nebo si pohrát a pak škola. Není to to šup šup vyčistit zuby, do auta, odjezd. Upřímně se ale přímo děsím dne, kdy to zase přijde. Ať už to bude před prázdninami nebo po, bude to velmi náročné.
I tak se ale vlastně stále máme fajn. Je čas na jiné činnosti. Začali jsme jako rodina jezdit všichni na kolech, mám staré kolo po sestře, tak konečně můžeme vyjet ve 4. Poznáváme nejbližší okolí, je to fajn.
Doma se i nadále snažím udržovat pořádek a fajn atmosféru, s tím pořádkem moc úspěšná nejsem, tu atmosféru svým křikem taky vždycky neudržím, na druhé straně se z toho nehroutím:-).
Takové jsou naše dny. Země se začíná rozvolňovat, uvidíme, jak moc se změní pro chod naší rodiny. Hezký den.
Ivana
Marcelko, tak večer jsem neměla kouknout na tvůj příspěvek. 🙂
Dostala jsem chuť nejen na tu buchtu, ale i kávu či kapučíno. …no nic, musím si nechat zajít chuť 🙂
Z tvých fotek je vždy vidět vzorně uklizeno. To musím jen závidět!
…ta pomalá rána, jak píšeš, ta si také užíváme 🙂
Měj se krásně, kolu zdar!!!
Ivana
Stáňa
Pomalejší rána považuji asi za jediný přínos home-office. Jinak mám pocit, že práce je víc a že nic nestíhám. Ani pořádně uklidit :(.
Stolky jsou moc pěkné. Taky bych v obýváku ani nějaký přenosný využila, ale světlý bambus se mi sem nehodí, budu se muset poohlížet po něčem jiném…
Helena
Marcelko, ještě než jsem cokoli přečetla, pomyslela jsem si, jak skvělá si, že i se všemi neustále doma udržuješ domácnost ve vzorném a fotitelném pořádku. S dětmi to je teď složité, naštěstí i vy máte zahradu a počasí je nádherné…
Jo, a buchty – ty musí být i u nás přeplněné :o)
Měj hezké dny, Helena
Danka
Ono to Marci půjde, zase se to utřepe :-)) Sama jsem zvědavá, na co z této doby budeme vzpomínat. Hezké dny D.