Moc často je tu neprezentuji. Když se ale občas brouzdám blogem zpětně, vždy se nad každou jejich fotkou, kterou tady objevím, dojímám. Prostě nostalgie.
Teď jsem pořizovala jejich podzimní fotky (pravý důvod zde možná již brzy zmíním), a tak si sem některé také odložím. Takových, kde by se na sebe smály, moc nemám. Třeba za 20 let to budou mít podobně jako já a sestra a ty usměvavé už budou jen převládat:-).
A ještě máme jedno miminko – chlupaté, však víte. Micka v pátek 13. 11. oslavila půl roku a je z ní skoro slečna. Právě teď má nějaké bolení, které snad brzy přejde, a já doufám, že statečně odolá všem svým predátorům a bude s námi dlouho. Přes den doma chrůpe, v noci vyráží ven. Moc ráda bych věděla, co tam celé ty dlouhé hodiny tropí.
Zítra to mladší dítko opět vyrazí do školy. Nechce se jí, ale věřím, že to bude ku prospěchu všech. Syn si doma ještě posečká.
Tak klidný sváteční večer. My jsme se dnes opět vydali na Kokořínsko a došli přímo k hradu, kde jsme výlet zakončili, takže já se chystám už jen odpočívat. Tuto oblast můžu jen doporučit. Jedním slovem nádhera.
Marcelo, Kokořínsko je moc pěkné. A tvoje fotky dětí i vaší číci taky. Hezký zbytek týdne
Stano, moc dekuji, hlavne to zdravi a mnoho dalsich vyletu:-). M.
Marcelko, ty fotky jsou úžasné! Nedivím se, že se dojímáš.
Barunce se ani nedivím, když brácha je ještě doma… A on ji možná trochu závidí :o)
Kokořínsko je nádherné, těším se na fotky!
Moc tě zdravím, Helena
Helenko, dekuji, Kokorinsko sem v planu davat nemam, tak nevim:-)… M.
Jsou to prostě zlatíčka. Všichni tři.
Dětské sváry určitě za pár let pominou a budou z nich nejlepší kamarádi.
Moc krásné fotky to jsou, Marcelko.
Ano, presne, dekuji:-). Pekny vecer. M.