Taky máte pocit, že vychovávat cizí děti je snazší? Tak nějak jasné! Že byste sousedům mohli radit, jak ty jejich děti vychovat, ale u těch svých už to tak lehce nejde? Já ten pocit mívám často, tedy zejména pokud jde o naší Barču. Taková marnost, jak na ni.
Už jsem tu o ní psala několikrát. Jak je to dlouho, co tu byl článek “Lže a krade”. Doufám, že to druhé už máme za sebou. I když předevčírem jsme šli na procházku a ona na celou silnici vykřikovala u jednoho nedalekého domu: Mami, tady jsme kradli! Doufala jsem, že v chladnějším počasí mají všichni okna zavřená a nikdo to neslyšel. Rychle jsme pelášili na hřiště.
Ale lže si vesele dál. Tak nevím. Vyroste z toho? Je tu nějaký odborník, co mě uklidní? Asi bych to zrovna teď potřebovala. Na jedné straně je tak milá, hodná, citlivá, na druhé ale nic nerespektuje, a nikoho! Domnívala jsem se, že tohle má hlavně se mnou. Teď jsem se dozvěděla od sousedky, že tam Barča chodí, zvoní na ně a když jí neotevřou, přeleze si plot a buší jim na dveře, přestože jí sousedka už NĚKOLIKRÁT vysvětlovala, je-li zamčená branka, spíme nebo jsme pryč.
Ve školce mi zase učitelka kladla na srdce, ať nosí culíky. Mají tam teď vši a taky kvůli jídlu, aby jí tam vlasy nepadaly. Jenže já jí každé ráno copánek dělám! Jo, ale jakmile prý zmizím ze školky, šup, gumička je dole.
Včera šla ven a hlásila mi, že pokud nepřijde, šla totiž za kámošem, tak kdyby nebyl doma, je u jeho plotu a zpívá si, protože ” já taky potřebuju být chvíli sama, víš?” Vím, moc dobře, já taky:-).
A poté to mělo opět dohru v podobě hledání Barči, protože sousedi neotvírali, nikde kolem nebyla, na volání nereagovala. I o t om tu už byla řeč.
Nejvíc mě štve, že nevím, jak na ni. Se synem jsem tohle nezažila. Barča je jiný kalibr. Ale když večer usne… No však víte:-).
A tady zcela nesouvisející fotky s podzimní náladou, jak jinak.
Hezký den a celý prodloužený víkend.
Marcelka, ona nelže, má veĺkú fantáziu a v tomto veku nevie rozoznať fantáziu od klamstva, lebo máš doma JEDNODUCHO Pipi Dlohou Punčochu!!! :-)))
Zatiaľ žiadne ADHD alebo LMD, len tvorivý, čarovný, možno roztekaný hyperaktívny fantasta, bude potrebovať rozmanitosť podnetov a podmienok a trpezlivosť, snáď nebudete riešiť poruchy učenia, potom by potrebovala psych.poradňu pre individuálny plán učenia, prípadné odbornejšie vedenie, ak by to bolo to naše povestné ADHD….je určite mimoriadne talentované dieťa a gro bude v záujmovej činnosti alebo podchytenie v dobrej láskavej škole!
Tvoja Alena V.
ps: sTÁLE NEVYCHÁDZAM Z ÚžASU Z tVOJEJ KRÁSNEJ DOMÁCNOSTI NA videu a z Teba, krásnej a milej pani:-)
Alenko, zdravim! Dekuji za komentar. No, v nasem pripade jde skutecne o lzi, když ji zakazu krmit psy kolacem, aby jim neublížila /ne, mami, nebudu je krmit/ a sup, uz jim to dava. Nebo mi samozrejme potvrdi, ze ma na sobe ty tepláky na ven, ale odejde a teplaky doma. Proste specha, nechce, nemá cas, je lina, kdo vi.
S tou sikovnosti uvidíme, u ni se mi to tezko posuzuje. Nekdy zasnu nad ni v pozitivnim slova smyslu, jindy naopak:-).
Dekuji za podporu a preji, at je dobře i u vas. A mimochodem, koukat k vam me bavilo, chapu, pokud to uz nejde, nikde te nevidim. Skoda. M.
A ještě jsem zapomněla moc podekovat za kompliment v ps. Moc si toho vazim!!! M.
Marcelka, pre ten syndrom ,,masívne veriť úvahám a úkonom ZVNÚTRA,, som si dovolila napísať ADHD, je to označenie rôznych syndrómov ,,inakosti,, ako u tvojej Barči nesústredenos´t, instabilita-únik od povedaného, hoci je tam aj poriadny plnohodnotný drajv…inakosť v zmýšľaní a pojmutí reality, to je u nej najviac a preto by som už išla k odborníkovi…..hoci nájsť dobrú poradňu resp psychológa resp nejaký iný terapeut je zázrakom….v škole sa môžu vyskytnúť ešte inakosti v systéme vzdelávania, v druhej signálnej, alebo v neurotype, alebo v v duševnom vývoji, aj keď je inteligenčne v poriadku, alebo v osobnosti, u Barči asi DOSŤ SILNEJ….veď ty ako učiteľ vieš tie levely asi rozlíšiť, odborník je prepotrebný hlavne pre teba, aby si vedela ako na ňu v starostlivosti a v lásavom sprevádzaní, pripadne pre školu…
Marcelka, som aj tu, ale ešte spracovávam …..ešte nie je čas na otcovdom, ale možno by sa dal ešte obnoviť, hoci už sa vo svete blogov na tomto mieste nechcem vyskytnúť a to naše sa vlastne ani na blog nedá vkladať…:
https://ko-to-go.blogspot.com/
Alenko, dekuji, ano , jsem ucitel, proto se domnivam, ze o ADHD nejde, snad, i když nejsem odbornik v psychologii:-(, spis tedy doufam. Je mi jasne, ze pokud tyto jevy nevymizi, bude pomoc profesionalu jasna a potřeba. Stale doufam, ze v tom hraje roli vek.
Na odkaz se jdu hned podivat a dekuji! M.
Ani ja si nemyslím na ADHD, preto skôr tá Pipi, až v škole, v procese vzdelávania, vie odborník pre školu vyhodnotiť ADHD , ale na ADHD ,,stačí,, aj porucha pozornosti alebo instabilita…
Ja by som si našla dobrú terapeutku aj tak, skôr pre seba, aby bola dobre výchovne usmernená a ostala jej výnimočnosť, aj radosť zo života:-)
Ja som to tak s dcérou urobila pred 25 rokmi …
Alenko, krasne to pises – vyjimecnost a radost ze života:-). I takto se to da nazvat a hned je mi lip:-).
Alenko, komentare u tebe vkládat nejdou, ze? Tak alespoň tady: rada k vam nakukuji, trochu toho inedustrialna me bavi! A taky chvalim hezke svrsky, které tam visi:-). Posilam pozdravy, zase rada zajdu. M.
Barča mi je moc sympatická a je z ,,môjho-nášho,, sveta:-)
Nechcem tým prirovnaním desiť, lebo my sa stále premieňame do plnohodnotného ŽIVOTA a máme možnosť žiť hlboké skutočné hodnoty…
Tebe bude isto stačiť pre ňu iba láska….
Dekuji, je sympaticka vice lidem:-). Lasky ma dle meho more, snad to tak vnima i ona:-).
Marci, tak nejdřív Ti musím pochválit fotky a podzimní atmosféru u vás, protože to je prostě nádhera, tak ráda se u Tebe vždycky pokochám… A s Barčou Ti poradit nedovedu, sama si taky stále hledám cestu ke své starší dceři, také je svá a má své “libůstky” a přitom někde uvnitř vím, že je přesně taková, jaká být má a je to naprosto správně a dokonale, je to od začátku má velká učitelka… S culikama to mame stejné, téměř každé ráno dokonce zapletam copánky a když pro ni po o přijdu, je rozevlátá… Naštěstí máme fajn skolku a hlavně pani učitelky a tohle vůbec neresi… Mně je vaše Barča takhle na dálku náhodou moc sympatická, prostě holka, co se neztratí a dovede se o sebe postarat, možná bych se snažila spíš přestat řešit sousedku a pani učitelky, Barca mi prijde v pohodě ;-)…
V.
Veru, moc dekuji za slova chvaly i podpory. Jsem rada, ze je ti nase Barca sympaticka:-D. Vlastne i mne. Sousedka si nestezovala, asi to vyznelo jinak, tu informaci o plote mi rekla během reci, když jsem s ni resila něco jiného ohledne Barci. Beru to a jsem rada, ze to vim, abych mohla zakročit. Na druhou stranu mozna nektere věci opravdu moc resim. M.
Marci, já to právě nemyslela vůbec nijak zle proti sousedce ani paní učitelce ;-), jen jsem to asi nešťastně formulovala… Šlo mi o to, aby ty ses tím příliš zbytečně netrápila -v sobě (do toho, jak Barču (ne)/vychovávat bych si vůbec nedovolila Ti nějak mluvit, víš to určitě sama nejlíp ;-))… Ale myslím, žes mě pochopila ;-)…
V.
Veru, jasne, nekdy ta slova psana do eteru vyzni trochu jinak. Mej se hezky. M.
Marcel, tak to s Barčou Ti vůbec nezávidím a těžko říct, jestli z toho vyroste anebo bude pohádkář navždy. Má svůj svět plný fantazie a jede podle sebe. No, to bude oříšek.
Jinak výzdoba jako vždy dokonalá.
Přeji krásný prodloužený víkend. D.
Dekuji, Daso, no prave, bojim se, aby z toho skutecne vyrostla a ne naopak. M.
Marci, já vím, že tě to trápí! Ale!!! Které dítě si nevymýšlí?! Bára mi hodně připomíná naši Terku, když byla malá! S ničím neměla problém, vymyslela neskutečné věci, bylo to akční dítě k neuhlídání…Byla a je svá, jde si svou vlastní cestou, nenechá se sešněrovat a něco si vnutit. Dnes je z ní úspěšná advokátka. Vychovávat takové děti je složitější, než ty “hodné”.
Určitě to bude dobré, neboj a drž se!
Hezký večer, Helena
Helenko, kez by i z te nasi cácorky vyrostla třeba advokátka:-). Krasny konec pribehu se lzi by to byl. Ja si rikam, ze ji je “UZ” pet, ale ono je to asi porad ještě malo – k tomu lhani. Uvidíme. Dekuji za podporu. M.
Dobrý den. Musím se usmívat když jsem dočetla Váš článek, vzpomněla jsem si na lhaní své dcery a pak i třetího syna. On je rozdíl jestli Vaše Barča lže a věří tomu co říká a nebo lže, ale ví že lže a jen vás tím zkouší. Ten první případ by byl asi problém, ale pokud ví, že lže pak z toho vyroste. Dcera byla stejný sedmilhář a dnes, kdy studuje psychologii se tomu směje, že to je případ inteligentních dětí co zkoušejí hranice u lidí kam až můžou zajít. Ona s tím přestala až v pubertě, museli jsme být pořád ve střehu a zjišťovat co může nebo nemůže být pravda. No a syn, ten to dovedl k dokonalosti, zažívala jsem scénky kdy u pokladny v obchodě se na mě nevinně podíval a dotázal se “Proč mě vlastně nemáš ráda?” a nebo popřípadě “Proč mě doma pořád biješ?” a podobně. Přesně vystihl chvíli, kdy něco takového vypálit, přestal až když jsme mu hrozili, že by si ho taky mohla vzít sociálka:-)). A co namluvil vše ve školce, škoda mluvit, pravda i my doma poslouchali, jak paní učitelka křičí na děti, občas někomu vlepí a podobně. Naštěstí jsme i s paní učitelkou brzy přišli na to, že lže, jak když tiskne. Dnes má deset a ustává to, občas ještě zalže, většinou to poznám, ale asi taky ne vždy. Přeji pevné nervy a hodně optimismu a víry, že z toho vyroste a pak se tomu zasmějete. Jiřina
Jirinko, dekuji, sice me ten komentar trochu vydesil, protože resit to az do – nacti?! to je nocni mura, zaroven ale i svetlo na konci tunelu. Hranice zkousi nase Barca opravdu dusledne, to jo. Jinak jsem se historkami pobavila, asi pardon, ono to rodicum vždy k smichu neprijde, mozna az s odstupem casu, ale tady me to pobavilo:-). Drzme si pesti!:-) M.
Marcelko, myslím, že v tomto věku si ještě vymýšlí skoro všechny děti, stejně tak zkouší hranice toho, co si mohou dovolit. Podle mého z toho není třeba dělat tragédii, ale na druhou stranu bych se netvářila, že je všechno OK a nepřecházela bych to (v případě lží, kde je patrné, že cílem je získat nějaký prospěch nebo uniknout něčemu nepříjemnému). Moc ani nesouhlasím s názorem, co tu zazněl – “neřešit sousedku” – myslím, že naše snaha by měla směřovat k tomu, aby děti dokázaly respektovat oprávněné potřeby druhých (takže pokud Bára chodí někomu bušit na dveře za situace, kdy ho může pravděpodobně vzbudit, tak bych to alespoň komentovala – třeba s tím, že je to podobné, jako kdyby si ona chtěla kreslit a někdo jí neustále drkal do stolečku). Naopak bych asi neřešila culík ve školce – pokud ji tam s culíkem dovedeš, tak už je na školce, aby v případě, že si ho rozdělá, situaci řešila.
A podzimní fotky jsou jako vždycky super.
Dekuji, Stano. Tim, ze to od syna neznam, tak me to trochu desi. Urcite ne kazde dite lze. Fantazii mají oba skvělou, jen se projevuje nejak odlisne:-). Sousedku jsem resila, ona si vlastne nestezovala, vysly ty info od ni nejak nahodne a jsem za to rada, protože vysvětlovat to ty nasi Barce musim. Urcite souhlasim s tim, co pises. Jen toa si nekdy potrebuji slyset znovu a znovu. M.
Teda, ta vaše Barča je pěkný číslo:-). Rady jsou k nezaplacení, ale v podstatě souhlasím se Stáňou. Vlastně úplně ve všem. Každopádně je Baru velká osobnost a hodlá se v životě pěkně prosadit. Budeš potřebovat hodně trpělivosti, držím palce.
Henrieta
Dekuji, Henriet, ja taky. Jen kde tu trpelivost vždycky brat:-). Ale nevzdam se. M.
Marci, všechno to zvládnete, jen to chce ten pověstný čas. Taky jsem si kdysi myslela, že to nedám a jo. Z něčeho vyrostli, něco jim zůstalo. S lhaním nikam nedojde, jen je třeba vydržet až na to přijde. Přeju hodně trpělivosti a sil 😉 Krásný prodloužený víkend, D.
Cim je starsi, tim vic se bojim. Pevne nervy to chce:-). Dekuji. M.
Mám pocit, že snad píšete o té naší Barči… 🙂 mě manžel uklidňuje, že z toho vyroste. Tak musíme věřit…
Take doufáme, ze cas udela sve, i když kdo vi?:-) M.
Držím moc palce, aby to rýchlo prešlo. Môj malý má 5 a celkom sa obávam, čo nás ešte čaká 😀
Fotky nádherné ako vždy <3
A třeba to bude uplne v pohode:-). Dekuji moc. M.
Radu bohužel nemohu poskytnout, děti nemám, jsem v té fázi, kdy pozoruji maminky okolo a jak píšete, tak bych radila… 😀 Ale určitě budu pevně doufat, že období přejde, snad s nástupem do školy a nějakou paní učitelkou, co bude také důsledná a děti z ní budou mít respekt 🙂
Kez by, Zuzko, diky. Jen se tak nejak obavam, ze je to takova ciperna povaha, ze když nebude lhani, bude zase něco jiného:-). M.
Dobrý den, no nemáte to vůbec jednoduché. A zkoušeli jste vytyčit i nějaké hranice, že v některých věcech se zkrátka poslechnout musí a pokud ne, tak nějaký zákaz, aby věděla, že jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá:-)? Je asi rozdíl, zda si určuje, jestli bude mít culík nebo co na sebe, ale přelézat plot sousedům a bušit tam, to už je moc. No a lhaní, mě napadá zkusit se k ní chovat podobně, zní to hrozně, ale aby poznala, jaké to je, když ten druhý lže, že se tak těžko spolupracuje, v 5 letech by to už měla chápat. Nebo zkusit zjistit, na co v rodině tak reaguje, nemůže to být třeba sourozenecká žárlivost, že na sebe strhává takto pozornost? A začalo to až teď nebo po nějaké změně nebo to takhle měla od malička? No moc držím palce a aby to bylo brzy lepší. Každá rada drahá…Srdečně zdraví Marcela.
Marcel, dekuji, o hranice se prave snazim, jen je u ni vetsi problem je respektovat. Často premyslim, proc to ona ma takto, když syn to tak nemel, v cem je nase vychova vuci ni jina nez k synovi. S tim lhanim nevim, zda delat to same… Myslim, ze je to urcite forma zadosti o pozornost, ale sama to zatím nedokazu uplne definovat. Vždy byla jina nez syn a zkousela nas, rekla bych. Diky. M.