V jednoduchosti je krása, to platí, a já se zase po letech vracím k sušeným pomerančům. Nemám ráda oranžovou v interiéru, i když kdysi jsem mívala i výrazně oranžové stěny:-), ale na pomerančích to mám přesně naopak. Tmavší slupka a žlutooranžová dužina dokáží hezky oživit interiér.
Vyměnila jsem větve nad stolem, nějak jsem se jich “přejedla,” a na lustr tentokrát dala kolečka pomerančů, ze kterých jsem pomocí nitě a dřevěnyćh korálků vyrobila jednoduché ozdoby. Na stůl světlý ubrus a pruhovanou misku a změna za mě veliká.
…a jeden večerní záběr…
PS: Hyacinty jsem nakonec vyndala, protože z mechu vylezl asi bambilion drobných skákajících broučků, tak jsem zeleň zase dala ven. Musím to vymyslet jinak:-).
Hezký den. Dnešní sluníčko a sníh za okny i u nás v nížině nemají chybu.
Pomeranč jsem měla řadu let jako dekorací na keramickém adventním svícnu. Vypadá fakt dobře.
Hezké dny
Je to tak, dekuji, Stano, hezke dny. M.
Moc krásné prostředí jsi vytvořila.Měj se hezky! Hanka
Dekuji moc, Hani. M.
Marcelko, jeden čas jsem taky hodně sušila citrusy, když vidím tvé kouzelné dekorace, možná je na čase se k tomu vrátit.
Užij si v klidu předvánoční finále! Helena
To me tesi:-), dekuji. M.