Jak jsem slíbila, tak činím. Než jsme se vydali na samotnou zříceninu ve Zvířeticích, “zakopli” jsme o parkoviště u hrnčírny, přibrzdili, zaparkovali a pak už se jen kochali, tedy kochaly, na Honzíka to moc nebylo:-), takže jsme odešli podstatně dříve, než bych potřebovala JÁ:-). Můžete kouknout na jejich stránky zde.
Projdete vraty a vstoupíte do bujné zahrady plné všemožných květin, ty modré hortenzie!!!, a keramiky všude kolem. Najdete zde i dva krámky s keramikou a také kavárnu, dokonce je možné se zde i ubytovat.
Koukejte, protože fotky řeknou více než slova:-).
Něco fotek z obchůdku…
A závěrem cukrárna…
Hezký den.
Zajímavé místo. A i když já preferuji spíš porcelán než keramiku, tak tady bych si asi bez porlbémů vybrala. Pořídila jsi si něco?
Moc s emi tam libilo, mam berusku jako zapich:-). M.
Óóó no nádhera:-) a ty modré hortenzie až mě přechází zrak, nechápu, že mě nikdy tak vysoké neurostou a to je mám už nějaký rok. A exteriér i interiér je mému srdci opravdu blízký:-)
Chapu, Hani, asi to bude vlahou, podnebim, pudou, nevim, ale taky by se mi moc libily prave takove. M:
Jj, to máš naprosto pravdu, u nás na Valašsku není moc úrodná hlína, je tu spíše jílovitá půda, tak můžu být ráda, že mi vůbec rostou a kvetou;-)
Tak tady jsme nebyli a vidím, že to je místo s kouzlem.
Děkuji za nahlédnutí, Marcelko! Helena