Týden bez dětí

Má to své výhody, bezpochyby.

Vyspíte se.

Vstáváte, až se sami vzbudíte a v momentě, kdy chcete.

Neodpovídáte na spoustu všetečných dotazů, neřešíte věčné roztržky sourozenců.

Odpočinete si.

Děláte si, co chcete a kdy chcete.

Máte čas a  klid na věci, které vás baví.

Úklid vydrží i několik dní.

Tohle a mnoho dalších věcí je fajn, užíváte si je, ale jsou tu i komplikovanější momenty.

Vařit pro jednoho je divné, nezvyklé.

Chybí vám to pomazlení těsně před spaním, i ta nudná logopedie, kterou bez větších úspěchů trénujeme už druhý rok:-(.

A ta samota!

Mám devadesátiletou babičku, která žije již řadu let sama v paneláku, ve 4. patře, bez výtahu. Je po operaci srdeční chlopně – životnost 10 let, má ji 15. Každý den trénuje a chodí jednou dolů a nahoru ta čtyři patra. Sama ven už se bojí, kdysi upadla. Jinak je soběstačná, za svůj vždy upravený vzhled sklízí i teď poklony, každý měsíc kadeřnice, pedikúra, pokaždé naondulovaná, korále an krku. Bydlí v mém rodišti, kde žijí i její děti – můj taťka a teta. Oba jí pomáhají, navštěvují. To ano. Ale já si uvědomila, jak hrozná je samota. Seděla jsem večer sama doma a chyběl mi někdo, s kým bych si popovídala, nebo prostě jen večer sdílela po boku s někým, třeba mlčky. Jsem poměrně zvyklá na to být večer sama, manžel jezdí často služebně pryč, dětí spí, a já se konečně můžu věnovat sobě, tehdy mi to tak nepřijde, ale nějak to na mě tento týden sedlo a já si na ni vzpomněla. Nebýt to tolik km, tak bych večer sedla a jela za ní, jen tak…aby nebyla večer zase sama…

Jo, a dělá tu nejlepší bábovku na světě a vždy si dává záležet na balení dárků a čehokoliv, co někomu dává, třeba i štrůdlu, bábovky. Zabalí je do alobalu a převáže mašličkou:-). To zdobení mám tedy asi po ní:-).

 

painting6

 

Konec sentimentu.:-)

A jak jsem si ten týden užila:

Pokusy o “malbu”, nebo možná kaligrafii, typografii :o)? Prostě hokus pokus.

painting

 

painting3

 

painting2

 

nechyběly mé oblíbené čaje – tento s pomerančem

tea time

 

 

ani večery při svíčkách

svicky

 

svicky2

I radost v Lidlu jsem si udělala – spíš tedy dětem:-). Jejich oblečení je za pár kaček, ale nám dobře slouží a líbí se mi. Jen vám nesmí vadit, že v něm chodí kdekdo:-).

A taky mexická restaurace s kamarádkou. Vzdálenost nám nedovolí vídat se tak často, ale když už to vyjde, je to jako by se ani nic nezměnilo a my se viděly třeba před týdnem. Máme si o čem povídat a děláme to moc rády:-).

Návštěva u mých rodičů, maminčin štrůdl, taťkův speciální čaj:-) – nejdříve ho hodně osladí a následně dokyseluje citrónem, ale jo, výledek mi chutná, i když normálně nesladím:-)

Několik hodin na cvičení – 2x kruhový trénink a 1x dance jóga. Pohyb a sport potřebuju a jsem ráda, že si ho můžu dopřávat každý týden, i s dětmi, když tu jsou. Chodím sem a tam mají “hlídací” službu pro cvičící maminy:-).

Nechyběla ani knížka. Teď právě Khaled Hosseini “A hory odpověděly” – o několika osudech afghánských obyvatel. Jde o fikci psanou velmi čtivou formou. Doporučuji.

Jedna natřená lavice na bílo, jak jinak, to už jsem plánovala dlouho.

No tak takhle nějak to bylo:-). Uteklo to a já jsem ráda, že si ty naše prďolky budu moct zítra konečně  pomordovat:-).

Bohužel počítač, kde zpracovávám fotky, vypověděl službu a já už nestihla vložit všechny:-(. No snad to brzy manžel vyřeší a já dodám i zbytek.

Hezký den.

podpis_V1

 

 

 

 

 

 

8 Comments

  1. Mě se asi ještě pár let nepoštěstí být bez dětí, ale zase si říkám, jaké štěstí to je, že je mám 😉 A s babičkou chápu, ta moje žila přes 30 let sama v bytě… odešla v srpnu, bylo jí 93 let. A ač byla turistka, chodila do klubů, měla kamarádky, rodinu… tak si říkám, že bych byla šťastná, kdybych já život nikdy neprožila v samotě, ani osamění…

    Krásný den
    Lenka

    • M.

      Mame babicky daleko, takze i u nas nejsou odjezdy deti caste, o to horsi asi, nejsem zvykla:-), ale chapu, ze den dva bez deti je fajn a touzi po tom cas od casu asi kazda maminka. Babicka tedy odesla v pozehnanem veku… At se nam samota vyhyba! Peknou sobotu. Marcela

  2. Anonymous

    Marcelko,
    tak to má být. Umět si to volno, které se nám zřídkakdy naskytne, užít naplno. Dělat to, co člověk chce, co ho těší a prožívat to naplno. Člověk se nabije, pookřeje a s láskou se těší zase na ta naše sluníčka…
    Krásnou sobotu
    Katka ♥

  3. Milá Marcelko, v životě by všechno mělo fungovat, jako v přírodě. I tam jedno počasí a období střídá druhé. I doma je fajn, když nastane změna. Ty sis ji užila celý týden a to je moc dobře. Teď užívej opět té radosti největší – prďolek 🙂 Přeji krásné dny. Věrka

    • M.

      Mila Vero, dekuji. A ano, uzivam, misty i “uzivam”, jsem rada, ze je v dome opet veselo. Hezke dny. Marcela

Leave a Reply