Radosti i strasti

Minulé dny nebyly pro nás úplně šťastné.

Začalo to zcela nečekanou hospitalizací mé mamky v nemocnici. Následovaly dny očekávání verdiktu lékařů o tom, co je příčinou, jaká je diagnóza. Dobrých zpráv jsme se nedočkali. Nemoc na zbytek života. Budeme jen doufat, že se bude projevovat co nejméně a nebude mamku obtěžovat často a když už, tak ne ve velké míře. Snažím se nemyslet na budoucnost a na možné důsledky. Snažím se to přijmout a vstřebat.

Opět jsem si uvědomila, jak se vám snadno během vteřiny zcela změní život. Zároveň přišla doba, kdy já musím být ve “střehu” a hlídat mé rodiče, skončilo období, kdy bylo samozřejmé, že vše bylo v pořádku a že jsme si žili naším spokojeným životem bez obav o ně. I takový je život…

Byly ale i příjemnější momenty. Mám za sebou maturitní ples mé třídy. Myslím, že se jim to povedlo a hlavně že si to užili. I já. V rámci možností.

Manžel je zase o rok starší. Děti se po nějaké době dočkaly dortu Pavlova. Mám pocit, že by ho mohly jíst ráno, v poledne i večer. Děti, ne manžel:-).

Já jsem se po nemoci zapojila do pracovního procesu. Příští týden mám prázdniny. I když jsme měli zcela jiné plány, těším se na ně. Mám konečně sílu a chci realizovat to, co při nemoci nešlo.

Také mi dorazil dárek k narozeninám, trochu předčasný:-). Mám z něj velikou radost.

Zaskočila jsem i do Ikea, kde jsem ulovila ve výprodeji pár věcí a drobností, které bylo doma třeba nahradit, protože dosloužily.

Až vše zdokumentuji, pochlubím se:-).

Pořád se něco děje. Jen doufám, že po nepříliš vydařeném začátku roku 2018 přijde jeho lepší část. Těším se na teplo, slunce, jaro ve vzduchu, pučící stromy, všechny možné květy a taky na realizaci mnohého, co máme v plánu. Ale hlavně to zdraví!!!!

Děkuji za podporu těm, co měly obavy a psaly mi!

Dnes pár fotek cibulovin. Už se těším, až vykvetou.

 

 

 

 

 

Mějte se.

36 Comments

  1. Marcelko, zažila jsem s maminkou něco podobného na podzim, kdy předběžná diagnóza nebyla vůbec příznivá. Takže rozumím tvým pocitům. Nakonec to ale dopadlo líp, než to původně vypadalo. Každopádně přeju, ať je mamince v mezích možného co nejlíp.
    Cibuloviny máš krásně naaranžované. Já už narcisky ostříhala a cibulky čekají na balkóně, až pojedeme na jaře na chalupu, kde jim zkusím prodloužit život na zahrádce. Ale domů bych si zas něco pořídit mohla…
    Hezký víkend

    • M.

      Stano, dekuji. Musime se s tim nejak popasovat, nic jiného nezbyva… Ja uz mam slusne množství cibulek take pripravenych na jaro, kupuji je porad dokola:-). Hezkou sobotu. M.

  2. Anonymous

    Marcelko, nezbývá než věřit, že další dny ve vaší rodině budou více v klidu, pohodě. Tyhle zdravotní stopky jsou obrovskou životní zkouškou. Nezbývá než ji přijmout a doufat, že další cesta bude nadlouho už klidnější.Moc vám to přeji a mamince, ať vše zvládá co nejlépe.
    Bude jaro, bude lépe…H.

  3. Marcelko, přeji ti hodně síly a pozitivních myšlenek. Každá nemoc v rodině je problém, ale záleží hlavně na nemocném, jak se s tím popere. V životě je určitá etapa, kdy se člověk současně zabývá sebou, svým partnerem, svými dětmi i rodiči. A když k tomu ještě přibudou vnoučata, je to někdy opravdu náročné:-).
    Ať jaro přinese lepší období.
    Henrieta

  4. Anonymous

    Marcelko. přeji ti, aby další měsíce roku 2018 byly méně stresující. A ano, rodiče nám stárnou a s tím přicházejí nemoci a starosti. Moje mamka měla v prosinci infarkt a to jsem si myslela, že je nesmrtelná. Ale zvládáme to obě dobře. Za měsíc jede do lázní a cítí se dobře. Tak jsem ráda. Pa pa a ♥ M.

    • M.

      Dekuji, Marti, jen to prislo nejak brzo, necekane, tak uz to byva. Verim, ze budou i pekne dny:-). Zdravi vsem. M.

  5. Marcelko,tvým obavám o rodiče naprosto rozumím. Vše v životě nejde vždy hladce. Nezbývá nic jiného, než být co nejvíce nápomocen. Rozumím i tomu, jak píšeš, že končí bezstarostné období. Začíná období nové, starostlivější. Ale i toto jiné, nové období přinese spoustu radostných okamžiků a poznání, které by jinak nebyly. 🙂 .-)
    Aranžmá s cibulovinami se ti moc povedlo, ta dřevěná nádobka je krásná!!! měj se hezky, Ivana.

  6. Veronika P.

    Ahoj Marci, taky jsem si už říkala, co se děje… To s Tvou maminkou je mi moc líto… A dobře rozumím Tvým pocitům, taky to znám…mě upřímně konec toho “bezstarostného období” trochu děsí, nevím, jestli na to budu vůbec někdy připravená, ve střehu jsem neustále, někdy víc a někdy míň, ale vždy když nastane to horší období, všechno se ve mně sevře… Uf… Ale je fajn, když si dovedeš najít i pozitiva a věci, na které se umíš těšit, jsi mi v tom inspirací… Hodně sil… A těším se na novinky ;-)…
    V.

    • M.

      Dekuji, Veru, taky se nejdříve stahuji jak do ulity, potrebuji cas se zase poradne nadechnout. Mamka to zatím zvlada, to hodne pomaha. Mejte se fajn. M.

  7. Marci, držím moc palce, at to všichni dobře zvladate. Tento rok se, po tom šíleném loňském roce, melo blýskat na lepší časy, tak jsem zvědavá. U nás od začátku roku taky pořád něco:/// Zdravím a přeji nám všem už slunce, teplo a lepší náladu… A vše NEJ k narozkám:)

    • M.

      Dekuji, Peto, všichni rikaji, ze mel ten rok s osmickou byt lepsi, tedy ma, no uvidíme. Je pravda, ze vždy muze byt ještě hur. Dekuji za prani, i když slavim az za mesic:-). M.

  8. Říkala jsem si co s Tebou je, ale tak nějak jsem doufala, že to nebude nic vážného … Marci, určitě to zvládnete a budou i hezké okamžiky a těch se držte! D.

  9. Marci, taky jsem si říkala, co se u vás děje, když jsem neviděla žádné příspěvky. Držím pěsti, ať vše zvládáte. V takových chvílích si člověk uvědomí, že nic není samozřejmost. Určitě bude brzo lépe. K.

  10. Marcelko, drž se! Já už rodiče nemám hooodně dlouhou dobu a čím jsem starší, tím víc na ně vzpomínám. Maminka se jistě s nemocí popere a je moc dobře, že se máte… je to koloběh života a přitom nás jejich nemoce vždy tak trochu zaskočí. Přeji Ti hodně sil a mamince ,aby nemoc zvládala co nejlépe to jde.Užívejte se sebe navzájem co nejvíc! Opatruj se… i to je důležité! Hezčí dny Ti přeji Marcela

    • M.

      Marcel, dekuji. A je to tak, jak pises. Clovek vi, ze to prijit muze, ale nejak na to nemysli, a to je dobře, pochopitelne. Když to ale prijde, zaskoci nas to. Pozdravy do Irska!!! M.

  11. Marcel, mamince přeji pevné zdraví a Tobě co nejmíň starostí o ni. Ale chápu, že teď toho strachu bude víc. Na jaro se už také moc těším, u nás už beze sněhu a dnes sluníčko, ale včera jsme byli na výletě a tam ještě 10 cm sněhu. :o)
    Krásnou neděli. D.

    • M.

      Daso, dekuji. To slunicko dnes je uzasne, verim, ze za tyden uz po snehu ani tam, kde jste včera byli, nebude ani pamatky. Slibuji nam jarni teploty:-). M.

  12. Martina Puchingerová

    Marcel, koukám, že toho máme mnoho společného. V předminulém týdnu šel můj tatínek 67 let na operaci urologickou, nedali ho do plné narkozy kvůli cukrovce ( bere léky), ale nakonec dostal nějaké salakvardy a epidural a po operaci zase na bolest a začaly zažívací potíže. Minulý týden nebyl vůbec dobrý, nejedl, bez energie a hlavně-neudržel stolici. Stašný pohled! Chudák! No a aby toho nebylo málo, brách, který s nimi stále bydlí měl týden 40 st horečky a maminu jsem vezla ve čtvrtek do nemocnice, protože pracuje jako hlavní kuchařka a spadl jí těžký robot na prsty u nohy a roztříštěnou zlomeninu I.st. Takže super! No a na Baru od včera leží s horečkama. Takže držím pěsti mamince i Vám. Příští týden máme jarňáky, tak doufám, že bude líp. Hezkou nedeli.

    • M.

      Marti, tak to vam bylo nalozeno mnohem vic nez nam. Tak se z toho neslozte, tu tihu unest nemůže byt snadne. Co rict? Proste preju uz jen dobre dny, at se vse brzy urovna!!!! Taky mame jarnaky, snad si je uzijeme ve zdravi. M.

  13. Helena

    Marcelko, měla si opravdu plné i perné dny! Starost o rodiče… bohužel, i to je jistá etapa života, moc ti přeji, aby tvé starosti byly zbytečné!
    Přeji hezký večer, Helena

  14. revedevivre

    Marcelka, veru rodičia nám starnú a my sa od svojich detí presúvame zasa späť k rodičom, ale v otočenom garde. Starali sa oni o nás a teraz my o nich. Moja mamina má 80 rokov a už dlho sa o ňu so sestrou staráme. Nebývame spolu a každý deň si voláme. Keď mi cez deň nezdvihne telefón, tak som pekne nervózna. Už veľakrát som po celom dni neúspešného telefonovania sadla do auta a išla maminu skontrolovať. A mamina si pekne v kľude pozerá telku, nahlas a samozrejme telefón nepočuje. Tak sa spolu zasmejeme a život ide ďalej.
    Prajem mamine nech sa darí v rámci možností čo najlepšie, veľa zdravia. Pekný deň Andrea

    • M.

      Andrejko, dekuji moc. Ano, muj tatka takto “kontroluje” svoji téměř 93-letou maminku. Take se tam uz několikrát vydal marne, nastesti!!! Pekne dny. M.

  15. Nina K.

    Zdravím Marcelko,
    jejda já ani nevěděla, že jste onemocněla, doufám, že už je to za vámi! S maminkou mě to mrzí, i naší rodině se špatné zprávy ohledně zdraví nevyhnuly, také musím doufat.. Jak říkáte, najednou si člověk zase uvědomí, že to zdraví není samozřejmost. Já mám nějak čím dál méně času, tak mě mrzí, že Vás nestíhám pravidelně sledovat, o to víc si pak tu chvilku u vašeho článku či fotky vychutnám! 😉 Mějte se moc hezky, ať se vám daří a hlavně ať jsme zdraví. Moc zdraví Nina

    • M.

      Dobry den Nino, dekuji moc, za slova i navstevu. I Vam a vsem blizkym hlavne zdravi!!! Je to to nej a vůbec ne samozrejme. M.

  16. Marcelko, nemoc vždycky do života člověka zasáhne. Zdraví máme jenom jedno. Držím pěsti a přeju pevné nervy, ať se vše v dobré obrátí a daří se :-). Alča

Leave a Reply to M.Cancel reply