Honzík…

…naše prvorozené dítko. Dnes je to přesně šest let, co přišel na svět.

Byl tzv. nespokojené miminko, stále plakal. V autosedačce, kočárku, pořád… A já nezkušená matka jsem byla nervózní a vůbec jsem si ty první měsíce nedokázala užít. Nevím, zda měl hlad, byl drobný, ale já odmítala příkrmy, nebo nervózní ze mě, nebo zda to bylo prostě tím, že je to citlivý človíček, což mu vydrželo doposud. Chodívala jsem s ním v noci v  náručí, dokud po kojení zase neusnul. V kočárku spal do určitého věku jen za chůze, takže jsem nachodila mnoho kilometrů. Každá jízda autem byla horor – pláč a pláč a pro mě nervy.

Teď je z něj už velký empatický a stále citlivý, někdy přecitlivělý:-), klučina. Nejsem si jistá, že do dnešního světa je to ta nej výbava, ale jsem ráda, že je takový, jaký je a přeju mu hlavně zdraví a štěstí a bezva narozeninový den!!!!

DSC_0437_4

 

DSC_0438_4

 

DSC_0442_4

I vy si ho užijte:-).

podpis_V1

24 Comments

  1. Anonymous

    Honzíkovi vše nej nej. A Marcelko, nemůžou být všichni draví. Moje Terezka je také hodně citlivá a to už je jí 22 let. Jsou to naše milované děti. Pa pa M.

    • M.

      Dekuji, Terezko, takze i k vam leti prani pevneho zdravi, kupy stesti a vseho dobreho! M.

  2. Helena

    To je moc krásný příspěvek! Plný mateřské lásky, citu a péče! Honzíkovi přeji ty nejkrásnější narozeniny a tobě Marcelko hezký večer. Helena

  3. Malému přeju všechno nejlepší a hlavně hodně sil, se svou citlivostí je bude potřebovat. 🙂 Ať je zdravý a šťastný.

Leave a Reply