V modré a žluté

Hezké nedělní odpoledne.

My se chystáme na návštěvu na burčák, ale ještě pozdrav od nás.

I když je venku stále příjemné a slunné počasí, tak nějak už všichni vnímáme blížící se podzim. Já se na něj těším. Jsem za to sluníčko ráda, ale až poprvé zatopíme v krbu, užiju si to také.

Včera jsme se zúčastnili prvního fotbalového turnaje našeho Honzíka. Trénuje někde od jara, teď měli první sérii zápasů. Ty nervy! On má jasnou představu, že dá góly, že vyhrají a my rodiče trneme, aby to tak bylo a on pak netruchlil celé odpoledne. Sice 2 zápasy prohráli, jeden vyhráli, ale 2 góly dal a nám se ulevilo. Rodiče a fandění je další kapitola. Přišli je podpořit všichni a fandili o život. I já, ale to  já o sobě vím:-).  Původně jsem ani nechtěla, aby Honzík fotbal hrál. Jenže on si ho našel sám a já mu bránit nebudu. Kultura kolem fotbalu pro mě není ideální, ale běhá, hýbe se na čerstvém vzduchu, je v kolektivu a to je fajn. Myslím, že i trenéři se snaží a vedou je pěkně, i k disciplíně a já nejsem proti. Už teď se všichni těšíme na další zápas. Při sledování známého seriálu Okresní přebor kdysi dávno by mě ani nenapadlo, že jednou Honzík bude jeden takový hrát. Taky doufám, že naše Barča nebude jako fanynka hraná Táňou Vilhelmovou. Ale nebudeme předbíhat.

Fotky dnes z obýváku v modré a hořčicové.

 

 

 

 

 

 

 

 

Hezký zbytek dne.

12 Comments

  1. Marcel, vím co to je fandit. Když byly děti malé, jezdili jsme se synem na fotbal a s dcerou na Taek-wondo. Každý víkend a když šlo o turnaj nebo soutěž, tak to bylo vždy na celý den.
    V obýváku to máš krásně sladěné, já doma nic do modra nemám. Stále ujíždím na jarních barvičkách, tedy žlutá, oranžová a zelená. :O)
    Přeji příjemné dny. D.

    • M.

      Ano, je to casove narocne. UVidime, jak dlouho u toho Honzik vydrzi. Ja mam rada zmeny, menim porad:-), ale moje mamka je třeba uplny opak. Hlavne když nam v tom je dobře. Dekuji, Daso. M.

  2. hanka

    Marcelko, moc se mi líbí to žlutomodré ladění a krásný je sedák s úžasnou látkou…..máte moc příjemný domov..
    Ať se Honzíkovi líbí….i kdyby u toho nezůstal je fajn jak píšeš ,naučí se hry v kolektivu ….moc zdravím Hanka

  3. Můj syn hraje fotbal od 6 let (taky si to vymyslel sám a trval na tom) , do 18 vlastně pořád nejvyšší soutěž ve své věkové kategorii. To fakt bralo hodně času (jemu i nám – hlavně nám to ovlivňovalo víkendy i prázdniny). Teď už hraje jen tak na úrovni toho okresního přeboru a letos začal trénovat ty nejmenší kluky – asi něco jako je váš Honzík.
    A obdivuju chuť měnit ladění. Já tak vyměním dekoraci ve váze….

  4. Fotbalové fandění znám moc dobře, Marci. Náš syn hrál fotbal od první třídy. Můj muž tím hodně žil, takže víkendy byly často fotbalové:-). Ať to Honzíka baví, barvičky jsi nakombinovala moc hezky.
    Henrieta

  5. Marcelko, fotbal a chlapi 🙂 Také mě to nejspíš čeká, když mám dva kluky. Zatím jsme tedy přihlásili jen na florbal a nějaké ty tvůrčí kroužky. Kultura kolem fotbalu mi taky vadí a pak i ten čas, který tomu obětuje celá rodina – myslím o víkendech. Uvidíme 🙂 Krásné dny, Iva

    • M.

      Ano, Ivo, je to presne tak. Honzik je v pripravce, zatím tolik casu nas víkendy nestoji. Nastesti trenuje v obci, takze i dojizdeni na krouzek odpada a to je moc fajn. Třeba se tomu vyhnete:-). M.

  6. Helena

    Marcelko, při fotbalové kapitole našeho Adama jsem měla podobné úvahy :o) Ono je všechno vždycky trochu jinak… A o Barču se nebojím!
    Děkuji za krásné fotky od vás a přeji hezkou neděli, Helena

Komentář (email, ani další údaje nejsou povinné, pokud svůj komentář nevidíte, čeká na schválení, zařídím co nejdříve:-) )